مَوادَس کُن گٔژھِو

ایسپرجر سنڈروم

وِکیٖپیٖڈیا پؠٹھٕ، اَکھ آزاد اِنسایکلوپیٖڈیا

ایسپرجر سنڈروم (AS) ، یَتھ ایسپرجر تہٕ ونان چھِ، چھُ اَکھ نشوونما ہچ خرٲبی یمچ خصوصیت چھ سمٲجی تعامل تہٕ غیر زبانی مواصلات مَنٛز اہم مشکلات، نیز رویہٕ تہٕ دلچسپین ہنٛد محدود تہٕ بار بار نمون۔[1] اکہ ہلکہٕ آٹزم سپیکٹرم ڈس آرڈر پٲنٹھ (ASD) یہٕ چھ باقی ASDs نش نسبتا عام زبان تہٕ ذہانت لحاظ سٟتؠ مختلف۔[2] اگرچہ تشخیص خٲطرٕ چھنہٕ امہٕ کتھہٕ ہنٛز ضرورت، جسمانی بے حیائی تہٕ زبان ہنٛد غٲر معمولی اِستِمال چھ عام۔[3][4] علامتہٕ چھ عام طور دۄن ؤرین ہنٛد وٲنٛسہ مَنٛز شۆروٗع گژھان تہٕ عام طور چھ کٲنٛسہ شخص سٕنٛز پوٗرٕ زندگی تام روزان۔[1]

ایسپرجر کہ بیماری ہنز صٔحیٖح وجہ چھُ نہٕ معلوم کینٛہہ۔[1] اگرچہ یہِ واریہ حدس تام وراثتس مَنٛز ملیومت، مگر بنیٲدی جینیات۔ تعین چھ نہٕ حتمی طورس پؠٹھ کرنہٕ آمت۔[3][5] خیال چھ یوان کرنہٕ ز ماحولیٲتی عوامل تہٕ چھ اَکھ کردار ادا کران۔[1] برین امیجنگ چھنہٕ کونہٕ عام بنیادی حالت نشاندہی کرمژ۔[3] 2013 مَنٛز، ایسپرجرچ تشخیص ٲس ذہنی عوارضک تشخیصی تہٕ شماریاتی دستی (DSM-5) مَنٛز ہٹٔمتھ تہٕ یمن علامات والن لوکن چھ وون آٹزم سپیکٹرم ڈس آرڈرس مَنٛز آٹزم تہٕ وسیع تر ترقیاتی عوارضس سٟتؠ شٲمل یوان کرنہٕ یس نہٕ دیمہٕ صورتہٕ مَنٛز بیان آسہٕ نہٕ آمت کرنہٕ (PDD-NOS) ۔[1][6] یہِ چھُ 2019 ہس تام بین الاقوٲمی درجہ بٔنٛدی ہٕنٛدؠ بیمارن (ICD-11) مَنٛز بطور آٹزم سپیکٹرم ڈس آرڈر کس ذیلی قٕسمس مَنٛز روزان۔[7][8]

کانٛہہ تہ علاج چھنہٕ آسان، تہٕ خاص مداخلتن ہنٛد اثر پذیری چھ صرف محدود ڈیٹا سٟتؠ تعاون حٲصل۔[3] علاجک مقصد چھ جنونی یا بار بار معمولات کم کرن، تہٕ مواصلاتی مہارتن تہٕ جسمٲنی بدصورتی بہتر بناون۔[9] مداخلتن مَنٛز ہکن سمٲجی مہارتن ہنٛز تربیت، علمی رویہٕ تھراپی فزیکل تھراپی اسپیچ تھراپی والدینن ہنٛز تربیت تہٕ متعلقہ مسائلن خاطرٕ دواہ، ییتھ کیٛن زن موڈ یا اضطراب۔[9] زیٛادٕ تر شرؠ چھ بڑنہٕ سٟتؠ بہتر گژھان، مگر سمٲجی تہٕ مواصلٲتی مشکلات چھ عام طور پٲٹھؠ برقرار روزان۔[10] آٹزم سپیکٹرمک کیہہ محققین تہٕ لوکو چھ اَتھ نظریس کن رویس مَنٛز تبدیلی ہنٛز وکالت کرمژ کہ آٹزم اسپیکٹرم ڈس آرڈر چھ اَکھ بیمار بجائہٕ اَکھ فرق یمک علاج یا علاج گژھہٕ ضۆروٗری۔[11][12]

2015 ہس مَنٛز اوس ایسپرجر کہ عالمی سطحس پؠٹھ 37.2 ملین افراد مُتٲثِر گژھنک اندازٕ لگاونہٕ آمت۔[13] آٹزم سپیکٹرم ڈس آرڈر چھ زنانن ہنٛدس مُقابلس مَنٛز مردن زیٛادٕ مُتٲثِر کران، تہٕ زنانن مَنٛز زندٕ پٲدائشن سالانہٕ تعٲداد (عام طور پٲنٹھ عمرٕ پتہٕ) [14][15] اَتھ سنڈرومک ناو چھ آسٹریا کہ اطفال کہ ماہر ہانس ایسپرجر کس ناوس پؠٹھ تھونہٕ آمت، یم 1944 مَنٛز پننہٕ دیکھ بھال مَنٛز شر بیان کٔر یمو دوستی بناونہٕ خاطرٕ جدوجہد کٔر، دیمن ہنٛد اشارٕہ یا احساسات۔ سمجنہٕ، پننہٕ پسندیدہ دلچسپین بارس مَنٛز یک طرفہ کتھ باتھ مَنٛز مصروف، تہٕ ٲس بے ہودہ۔[16] ایسپرجر سنڈرومک جدید تصور گو 1981 مَنٛز وجودس مَنٛز تہٕ مَقبوٗل گژھنک دورس مَنٛز گو۔[17][18][19] یہٕ بنیو 1990 کس دہائی کس اوائلس مَنٛز اَکھ معیاری تشخیص[20] واریاہ سوال تہٕ اختلاف چھ باقی روزان۔[10] اَتھ بارس مَنٛز چھ شک ز کیا یہٕ چھ ہائی فنکشن آٹزم (HFA) سٟتؠ الگ۔[21] جزوی طور پٲٹھؠ چھنہٕ اَمہِ کہ وجہ سٟتؠ متٲثر گژھن والین لوکن ہنٛد فیصد مضبوطی سان قٲئم گومت۔[3]

حَوالہٕ

[اؠڈِٹ]
  1. 1٫0 1٫1 1٫2 1٫3 1٫4 "Autism Spectrum Disorder". National Institute of Mental Health. September 2015. Archived from the original on 12 March 2016. Retrieved 12 March 2016.
  2. "F84.5 Asperger syndrome". World Health Organization. 2015. Archived from the original on 2 November 2015. Retrieved 13 March 2016.
  3. 3٫0 3٫1 3٫2 3٫3 3٫4 McPartland J، Klin A (October 2006). "Asperger's syndrome". Adolescent Medicine Clinics. 17 (3): 771–88, abstract xiii. doi:10.1016/j.admecli.2006.06.010 (inactive 2020-06-04). PMID 17030291.CS1 maint: DOI inactive as of جوٗن 2020 (link)
  4. Baskin JH، Sperber M، Price BH (2006). "Asperger syndrome revisited". Reviews in Neurological Diseases. 3 (1): 1–7. PMID 16596080.
  5. Klauck SM (June 2006). "Genetics of autism spectrum disorder". European Journal of Human Genetics. 14 (6): 714–20. doi:10.1038/sj.ejhg.5201610. PMID 16721407.
  6. "Autism Spectrum Disorder". National Institute of Mental Health. Archived from the original on 9 March 2016. Retrieved 12 March 2016.
  7. "Asperger syndrome". Genetic and Rare Diseases Information Center (GARD) – an NCATS Program. Archived from the original on 14 October 2019. Retrieved 26 January 2019.
  8. "ICD-11". icd.who.int. Archived from the original on 19 November 2019. Retrieved 12 February 2019.
  9. 9٫0 9٫1 National Institute of Neurological Disorders and Stroke (NINDS) (31 July 2007). "Asperger syndrome fact sheet". Archived from the original on 21 August 2007. Retrieved 24 August 2007.
  10. 10٫0 10٫1 Woodbury-Smith MR، Volkmar FR (January 2009). "Asperger syndrome". European Child & Adolescent Psychiatry (Submitted manuscript). 18 (1): 2–11. doi:10.1007/s00787-008-0701-0. PMID 18563474. Archived from the original on 31 March 2019. Retrieved 6 August 2020.
  11. Clarke J، van Amerom G (2007). "'Surplus suffering': differences between organizational understandings of Asperger's syndrome and those people who claim the 'disorder'". Disability & Society. 22 (7): 761–76. doi:10.1080/09687590701659618.
  12. Baron-Cohen S (2002). "Is Asperger syndrome necessarily viewed as a disability?". Focus Autism Other Dev Disabl. 17 (3): 186–91. doi:10.1177/10883576020170030801.
  13. Vos T، Allen C، Arora M، Barber RM، Bhutta ZA، Brown A، et al. (October 2016). "Global, regional, and national incidence, prevalence, and years lived with disability for 310 diseases and injuries, 1990–2015: a systematic analysis for the Global Burden of Disease Study 2015". Lancet. 388 (10053): 1545–602. doi:10.1016/S0140-6736(16)31678-6. PMC 5055577. PMID 27733282.
  14. Ferri، Fred F. (2014). Ferri's Clinical Advisor 2015 (E-Book). Elsevier Health Sciences. ص. 162. ISBN 9780323084307. Archived from the original on 14 April 2021. Retrieved 6 August 2020.
  15. Lai MC، Baron-Cohen S (November 2015). "Identifying the lost generation of adults with autism spectrum conditions". The Lancet. Psychiatry. 2 (11): 1013–27. doi:10.1016/S2215-0366(15)00277-1. PMID 26544750.
  16. Frith، Uta (1991). "'Autistic psychopathy' in childhood". Autism and Asperger Syndrome. Cambridge: Cambridge University Press. pp. 37–92. ISBN 978-0-521-38608-1.
  17. Klin A، Pauls D، Schultz R، Volkmar F (April 2005). "Three diagnostic approaches to Asperger syndrome: implications for research". Journal of Autism and Developmental Disorders. 35 (2): 221–34. doi:10.1007/s10803-004-2001-y. PMID 15909408.
  18. Wing L (1998). "The history of Asperger syndrome". In Schopler E، Mesibov GB، Kunce LJ (eds.). Asperger syndrome or high-functioning autism?. New York: Plenum press. pp. 11–25. ISBN 978-0-306-45746-3. Archived from the original on 13 March 2016.
  19. Woodbury-Smith M، Klin A، Volkmar F (April 2005). "Asperger's syndrome: a comparison of clinical diagnoses and those made according to the ICD-10 and DSM-IV". Journal of Autism and Developmental Disorders. 35 (2): 235–40. doi:10.1007/s10803-004-2002-x. PMID 15909409.
  20. Baker، Linda (2004). Asperger's Syndrome: Intervening in Schools, Clinics, and Communities. Routledge. ص. 44. ISBN 978-1-135-62414-9. Archived from the original on 13 March 2016.
  21. Klin A (May 2006). "[Autism and Asperger syndrome: an overview]". Revista Brasileira de Psiquiatria. 28 Suppl 1 (suppl 1): S3–11. doi:10.1590/S1516-44462006000500002. PMID 16791390.